K artróze kloubů dochází vlivem opotřebení – ubývá chrupavky na kloubních plochách, chrupavka je méně kvalitní, při krajích kloubních ploch se vytvářejí nárůstky, na změny pak reagují i okolní měkké tkáně (kloubní pouzdro, vazy, šlachy). Artróza je časté onemocnění, obtíže přibývají s věkem a mezi nejčastěji postižené klouby patří drobné klouby ruky a velké klouby (kyčle, kolena, kotníky), které nesou váhu celého těla. Zejména u manuálně pracujících (montáže součástek, opraváři, mechanici, švadleny, zahradnice, atd.) jsou kladeny vysoké nároky na klouby ruky, kořenový kloub palce je pak postižen nejčastěji. Častěji jsou postiženy ženy, a to zřejmě z důvodu větší fragility muskuloskeletárního systému („křehkosti“ svalově-kostěného aparátu). Na správnou funkci kořenového kloubu palce ruky má vliv nejen tvar kloubní plochy, ale také stabilita vazů a svalové napětí, které udržuje kloub ve správném postavení.

Pacient přichází pro bolesti, nejprve ponámahové, později s rozvojem artrózy jsou bolesti i v klidu, pohyb palce je pro bolest omezený a je snížená svalová síla úchopu na postižené ruce. Na RTG snímku jsou patrné degenerativní změny kořenového kloubu palce (nejprve rozšíření kloubní štěrbiny vlivem otoku, později její snížení vlivem úbytku chrupavky, subchondrální sklerosa, osteofyty-nárůstky). Dle stupně postižení se pak volí další léčebný postup.

Léčba počátečních stádií rhizartrózy je konzervativní – nepřetěžovat postiženou ruku, nošení ortézy na palec a obstřik kořenového kloubu palce (injekční aplikace lokálního anestetika s kortikoidem přímo do kloubu). Obstřiky se mohou opakovat po 3 měsících. Konzervativní terapie může na určitou dobu pacientovi pomoci, ovšem jedná se o léčbu symptomatickou. Řešení příčiny problému – samotné artrózy – je pouze operační.

Nejlepší typ operačního řešení pro pacienta se volí podle RTG nálezu s přihlédnutím k požadavkům pacienta. Palec by měl být co nejstabilnější a pohyb co možná s největším rozsahem. Při zachování stability palce se současně zachová i svalová síla úchopu palcem. Ovšem rozsah pohybu je omezený. Naopak při zachování rozsahu pohybu je svalová síla omezena. U počátečních stádií s nepoškozenými kloubními plochami je indikována stabilizační operace vazů – je preferována spíše u žen, protože může způsobit slabší úchop postiženou rukou. Při nálezu úbytku kloubní chrupavky se volí tzv. interpoziční artroplastika. Ta spočívá v odstranění postižené části kloubku a vyplnění vzniklého defektu stočenou šlachou jednoho ze svalů předloktí nebo komerčně vyráběnou hmotou na bázi houbovitého gelu. I tato operace má za následek snížení svalové síly palce. V těžších stádiích je indikována tzv. artrodéza TMC kloubu (pevné sešroubování kloubu). Tato operace zvýší stabilitu kloubu, zamezí bolestivému pohybu a zachová svalovou sílu. Ve specifických případech lze voperovat TEP (totální endoprotézu) TMC kloubu. Nesmí však být přítomna artróza mimo kořenový kloub palce a ani zde není garantovaná plná síla úchopu.

Po operaci je nutné palec 5 týdnů fixovat (nejprve v sádře, později a dle zvoleného operačního přístupu ortézou). Na výběr operačního řešení není jednoduchý vzorec, všechny operace však vedou ke snížení bolestivosti a tím přispívají ke zlepšení kvality života pacienta.