Zdaleka nejčastější příčinou transientní synovitidy je virový infekt horních dýchacích cest, chřipková onemocnění a zánětlivá onemocnění gastrointestinálního traktu. V kyčli vzniká neinfekční zánětlivá reakce, kloubní výstelka produkuje výpotek, který se postupně vstřebá. Transientní synovitida kyčelního kloubu je velmi častou afekcí tohoto kloubu v dětském věku. 

Dítě si obvykle  stěžuje na bolest v kyčli, stehně nebo koleni, kulhá nebo se nemůže na končetinu postavit, jsou omezeny pohyby, především rotace. Úlevovou polohou bývá semiflexe (pokrčení) v kyčli a koleni. Bolest v kyčli obvykle přichází několik dní po odeznělé viróze. Výpotek je dobře patrný na ultrazvuku, rentgenový obraz je bez patologického nálezu. 

Výpotek v kyčli se obyčejně za několik dní vstřebá. Je-li však na ultrazvuku patrná náplň, je dobré provést punkci. Jednak se dítěti uleví – kyčelní kloub má velmi malý vnitřní prostor, náplň i několika mililitrů je velmi bolestivá, další výhodou punkce je získání materiálu pro další vyšetření (kultivační, mikroskopické, biochemické). V diferenciální diagnostice je třeba myslet na infekční coxitidu, osteomyelitidu, Perthesovu chorobu, lyskou borreliózu, revmatické onemocnění, hematologické onemocnění či nespecifický střevní zánět. 

Léčba

Léčba vyžaduje klid na lůžku nebo relativní klid s omezenou chůzí, analgetika, antiflogistika, punkci kloubu, po níž se stav většinou zlepší do několika minut. Hospitalizace není sice nezbytná, ale v případě teplot nebo laboratorních známek zánětu je nutné dítě hospitalizovat a vyloučit některou ze závažnějších příčin (viz výše). Po týdnu je dítě schopné chodit. U déle trvajících bolestí kyčle je třeba v první řadě myslet na Perthesovu nemoc, jejíž průběh může být dlouhou dobu velmi nenápadný. U horečnatých stavů s výpotkem v kyčli je nutné vyloučit infekční zánět kloubu (septická artritida).