Krevní sraženina se může vytvořit také v žilách povrchových v podkoží (povrchová tromboflebitida), ale  tento tav nebývá závažný, z povrchových žil se trombus nedostane do plic.

Hluboká žilní trombóza (HŽT) je obvykl provázena bolestí nohou, lýtka, otokem, bolestivou dorsální flexí nohy (Homansovo znamení).  Plicní embolie se projevuje dušností, kašlem, strach – anxiozita, nejčastějším příznakem je náhle vzniklá dechová nedostatečnost.

Sraženina se vytváří v žilách, je-li zpomalen odtok žilní krve. Mezi rizikové faktory patří:

• Operace na dolních končetinách (totální náhrada kyčle, kolene, artroskopie, osteosyntéza zlomenina apod.)
• Sádrová fixace na dolní končetině
• Použití turniketu při operacích
• Imobilizace z jakékoliv příčiny (cévní mozkové příhody, poranění)
• Chirurgické zákroky, celková anestézie
• Nádorová onemocnění (některé nádory zvyšují tendenci k tvorbě trombu)
• Těhotenství  - zvyšuje tlak v žilách pánve a dolních končetin. Riziko trombózy přetrvává i několik týdnů po porodu
• Užívání perorální antikoncepce – před plánovanou operací se doporučuje alespoň jeden měsíc antikoncepci vysadit
• Žilní trombóza či plicní embolie v anaméze – již jednou prodělaná trombóza zvyšuje riziko recidivy
• Vrozený trombofilní stav
• Rodinná anamnéza – trombózy u rodičů nebo sourozenců
• Srdeční selhávání – vede k městnání žilní krve
• Obezita
• Kouření
• Dlouhé cesty – cestování v letadle, dlouhé řízení vozidla apod..

Diagnostika

Krom výše popsaných klinických známek trombózy slouží k diagnostice hlavně ultrazvukové vyšetření. To může popsat lokalizaci a rozsah trombu, kontrolní  vyšetření v čase pak slouží ke zhodnocení léčby.  CT (resp.angio-CT) se používá k diagnostice plicní embolie.  V laboratoři je zvýšený počet D-dimerů vznikajících při rozpadu trombu. Hodnoty však nejsou příliš směrodatné v případě pooperačních stavů.

Léčba

Základem léčby je zastavit tvorbu sraženiny, rozpustit ji a zabránit vzniku embolie. V první fázi se používá heparin či nízkomolekulární heparin aplikovaný injekčně, poté je léčba zajištěna perorálně užíváním perorální antikoagulačních léků (Warfarin, Xarelto, Pradaxa, Eliquis). Během léčby je zapotřebí kontrolovat srážlivost krve a udržovat ji v požadovaných mezích. Léčba a prevence musí být účinná, nadměrná antikoagulční léčba však může vést ke krvácivým projevům, které mohou být v konečném důsledku stejně nebezpečné, jako trombofilní stav.

V případech opakovaných trombóz, trombofilních stavů se aplikuje do dolní duté žíly tzv kavální filtr. Filtry zabraňují uvolněným trombům z pánve a dolních končetin dostat se do plic.

Prevence

Prevence žilní trombózy je jednodušší než její léčba, neměla by se podceňovat ani ve zdánlivě banálních případech (menší úrazy, přítomnost jednoho nebo více  rizikových faktorů).

Před plánovanou operací je vhodné vysadit perorální antikoncepci alespoň jeden měsíc dopředu, její zpětné nasazení by nemělo být dříve, než je obnovena plná mobilita

Elastické bandáže či punčochy dolních končetin zabraňují otoku, komprese zrychluje tok krve v hlubokém žilním systému a snižuje riziko trombózy.

Časná mobilizace po operacích, rehabilitace je velmi důležitá v prevenci HŽT.

V perioperačním období by měla být prevence HŽT zajištěna antikoagulační léčbou. V případě totálních náhrad velkých kloubů by prevence antikoagulační léčbou měla trvat 28 dní pro TEP kyčle, 14 dní pro TEP kolene.

V dlouhodobé prevenci hraje svoji roli životní styl: redukce tělesné hmotnosti v případě nadváhy, hlídání krevního tlaku a omezení kouření.