Poranění zadního zkříženého vazu jsou mnohem méně častá než poranění předního zkřížného vazu. Typickým mechanismem úrazu je náraz na přední plochu holenní kosti. K tomu dochází často při dopravních nehodách nárazem kolena na palubní desku – anglický termín „dashboard injury“. U sportovců dochází k poranění nárazem na pokrčené koleno. Izolovaná poranění zadního zkříženého vazu jsou poměrně vzácná, častěji dochází ke kombinovaným poraněním dalších struktur kolena – předního zkříženého vazu, menisků či tzv. posterolaterálního komplexu (iliotibiální trakt, zevní postranní vaz, šlacha dvouhlavého svalu stehenního a šlacha musculus popliteus). Poranění se projevuje bolestivostí, omezením pohybu, otokem a náplní kolena.

Při vyšetření je patrna nestabilita kolene -  tzv. zadní zásuvkový test. Pokud je vaz poraněn, posouvá se holenní kost dozadu vůči kosti stehenní. Na RTG snímku kolena lze určit diagnózu v případě, že se vytrhne úpon vazu i kostním fragmentem. Někdy se provádí držené snímky pod RTG zesilovačem, na nichž lze ozřejmit přílišný posun holenní kosti dozadu. Další diagnostickou metodou je vyšetření kolena magnetickou rezonancí.

Indikací k operaci je posun holenní kosti o více než 10 mm, současné poranění posterolaterálního komplexu a vytržení úponu zadního zkříženého vazu i s kostním fragmantem. Operace je indikována hlavně u pacientů s pocitem nestability. Klinicky je někdy obtížné rozeznat který ze zkřížených vazů je poraněn. V diagnostice pak pomůže magnetická rezonance nebo artroskopie. 

Konzervativně lze léčit pacienty, u nichž není zadní posun holenní kosti výrazný a zároveň nemají obtíže. Při rehabilitaci je kalsden důraz na posílení svalů dolní končetiny, především čtyřhlavého svalu stehenního, obnovit plný rozsah pohybu v kolenním kloubu, důležitý je také trénink propriocepce (polohocitu).

K samotné rekonstrukci se používají buď štěpy z vlastního těla (BTB štěp z patellárního vazu, šlacha čtyřhlavého stehenního svalu, šlachy musculus semitendinosus a musculus gracilis), méně  štěpy z tkáňové banky. Během operace se provede artroskopie, odebere se a připraví štěp na náhradu vazu, navrtají se tunely ve stehenní a holenní kosti, kterými se štěp protáhne, pod správným tahem napne a přifixuje.

Po operaci následuje různě dlouhá doba fixace kolena v pevné ortéze. Dostatečně pevné  přihojení plastiky vazu lze ošekávat nejméně po 6 týdnech. Doba hojení a rekonvalescence je ale většinou delší, kolem tří měsíců. Návrat k plné sportovní aktivitě je individuální, každopádně poranění zkřížených vazů kolene znamená pro většinu sportovců vynechání minimálně poloviny sezóny.

Jako při každé operaci může i při rekonstrukci zadního zkříženého vazu dojít ke komplikacím. Může dojít k selhání štěpu, pooperačnímu infektu kolena či infekci v ráně po odběru štěpu. Někdy dochází po operaci k opakovaným náplním kolena, které je nutno opakovaně punktovat. Obecně jsou však výsledky plastiky zadního zkříženého vazu dobré.