Poranění zadního zkříženého vazu kolene

02. 09. 2017
Ligamentum cruciatum posterius, neboli zadní zkřížený vaz, patří mezi nejdůležitější stabilizační struktury kolenního kloubu. Patří mezi statické stabilizátory a zabraňuje přílišnému posunu holenní kosti vzad vůči kosti stehenní. Jedná se o nitrokloubní strukturu, vaz je rozepjat od vnitřní plochy zevního kondylu stehenní kosti do zadního interkondylického prostoru kosti holenní. Ve svém průběhu zadem kříží přední zkřížený vaz. Pokud mluvíme o ruptuře vazu, znamená to jeho úplné přerušení se ztrátou funkce. Parciální ruptura je částečné přetržení vazu, prodloužení a snížení pevnosti. Nejméně závažným stupněm poranění je distenze vazu, tedy pouhé natažení, při němž není porušena jeho stabilizační funkce.

Poranění zadního zkříženého vazu jsou mnohem méně častá než poranění předního zkřížného vazu. Typickým mechanismem úrazu je náraz na přední plochu holenní kosti. K tomu dochází často při dopravních nehodách nárazem kolena na palubní desku – anglický termín „dashboard injury“. U sportovců dochází k poranění nárazem na pokrčené koleno. Izolovaná poranění zadního zkříženého vazu jsou poměrně vzácná, častěji dochází ke kombinovaným poraněním dalších struktur kolena – předního zkříženého vazu, menisků či tzv. posterolaterálního komplexu (iliotibiální trakt, zevní postranní vaz, šlacha dvouhlavého svalu stehenního a šlacha musculus popliteus). Poranění se projevuje bolestivostí, omezením pohybu, otokem a náplní kolena.

Při vyšetření je patrna nestabilita kolene -  tzv. zadní zásuvkový test. Pokud je vaz poraněn, posouvá se holenní kost dozadu vůči kosti stehenní. Na RTG snímku kolena lze určit diagnózu v případě, že se vytrhne úpon vazu i kostním fragmentem. Někdy se provádí držené snímky pod RTG zesilovačem, na nichž lze ozřejmit přílišný posun holenní kosti dozadu. Další diagnostickou metodou je vyšetření kolena magnetickou rezonancí.

Indikací k operaci je posun holenní kosti o více než 10 mm, současné poranění posterolaterálního komplexu a vytržení úponu zadního zkříženého vazu i s kostním fragmantem. Operace je indikována hlavně u pacientů s pocitem nestability. Klinicky je někdy obtížné rozeznat který ze zkřížených vazů je poraněn. V diagnostice pak pomůže magnetická rezonance nebo artroskopie. 

Konzervativně lze léčit pacienty, u nichž není zadní posun holenní kosti výrazný a zároveň nemají obtíže. Při rehabilitaci je kalsden důraz na posílení svalů dolní končetiny, především čtyřhlavého svalu stehenního, obnovit plný rozsah pohybu v kolenním kloubu, důležitý je také trénink propriocepce (polohocitu).

K samotné rekonstrukci se používají buď štěpy z vlastního těla (BTB štěp z patellárního vazu, šlacha čtyřhlavého stehenního svalu, šlachy musculus semitendinosus a musculus gracilis), méně  štěpy z tkáňové banky. Během operace se provede artroskopie, odebere se a připraví štěp na náhradu vazu, navrtají se tunely ve stehenní a holenní kosti, kterými se štěp protáhne, pod správným tahem napne a přifixuje.

Po operaci následuje různě dlouhá doba fixace kolena v pevné ortéze. Dostatečně pevné  přihojení plastiky vazu lze ošekávat nejméně po 6 týdnech. Doba hojení a rekonvalescence je ale většinou delší, kolem tří měsíců. Návrat k plné sportovní aktivitě je individuální, každopádně poranění zkřížených vazů kolene znamená pro většinu sportovců vynechání minimálně poloviny sezóny.

Jako při každé operaci může i při rekonstrukci zadního zkříženého vazu dojít ke komplikacím. Může dojít k selhání štěpu, pooperačnímu infektu kolena či infekci v ráně po odběru štěpu. Někdy dochází po operaci k opakovaným náplním kolena, které je nutno opakovaně punktovat. Obecně jsou však výsledky plastiky zadního zkříženého vazu dobré.

https://www.high-endrolex.com/5